Scratovo žaludové království

Scrat se krčí v temnotě vlhkého tunelu a s nadějí upírá zrak k malému světýlku v dálce. Cítí, že se blíží k něčemu velkolepému, co navždy změní jeho putování.

Rozeběhne se ze všech sil, jeho drápky škrábou o chladný kámen a světlo před ním se mění v oslepující záři. Tunel končí a on v plné rychlosti vyrazí ven na čerstvý vzduch.

Scrat se zastaví na samotném okraji gigantické propasti, ze které stoupá horko a hustá bílá pára. Hluboko pod ním protéká řeka žhavé oranžové lávy, která osvětluje celou rokli.

Veverčák si tlapkami promne oči a několikrát zamrká, aby se ujistil, že to, co vidí, není jen přelud. S otevřenou pusou zírá do dálky, kde se vzduch chvěje sálajícím teplem.

Na protější straně propasti se v mlze tyčí monumentální strom s pokroucenými větvemi, který vypadá jako z jiného světa. Je to jediný kousek zeleně v této nehostinné, ohnivé krajině.

Scratův pohled sklouzne na větve stromu a jeho oči se rozzáří jako drahokamy. Celý strom je doslova obalen tisíci zlatavých a lesklých žaludů, které čekají na své objevení.

Je to ráj, o kterém snil každou noc, místo nekonečné hojnosti uprostřed nebezpečné pustiny. Scrat cítí, jak se mu sbíhají sliny, a jeho srdce bije v rytmu touhy po jediném soustu.

Podívá se dolů na bublající lávu a pak zpět na ten zázračný strom, který je tak blízko a přitom tak daleko. Strach z hlubiny se v něm pere s neovladatelným hladem a zvědavostí.

Začne zmateně pobíhat po okraji skály a hledat jakýkoliv způsob, jak se dostat na druhou stranu. Každý jeho pohled je plný soustředění, jak se snaží vymyslet ten nejodvážnější plán.

Scrat se nakonec zastaví, zhluboka se nadechne a v jeho očích se objeví pevné odhodlání. S pohledem upřeným na žaludové království se připravuje k osudovému skoku přes ohnivou propast.